25. 7. 2023
Některé události jsou v naší firmě ojedinělé a jiné se nám naopak tolik vryjí pod kůži, že je rádi opakujeme každý rok. Jednou z takových akcí je Pochod Ivany Machálkové. Jak vzniknul a proč? Na to jsem se ptala osoby nejpovolanější, našeho mistra z DSP Petra Jalůvky, který se organizace této hezké, i když malinko smutné události každý rok ujímá.
Peťo, mohl bys mi říct, kolikátý ročník pochodu proběhl letos?
„Letos se jednalo o 4. ročník. Vždy se snažím dodržet termín v první polovině června, protože pak už navazují dovolené.“
Proč tento pochod vlastně vzniknul?
„Pojí se bohužel s velmi smutnou událostí, kdy mi navždy odešel člověk, patřící do mého týmu lidí. Kdo přesně však vyslovil myšlenku pochodu za Ivku, už si bohužel nepamatuji.“
Je trasa pochodu pořád stejná?
„Ne, trasa je vždy jiná a originální. Jedná se o kombinaci cesty autobusem a pěší. Pietní místo, kam náš pochod směřuje, je v Ruprechtově. Tam vždy držíme minutu ticha nejen za Ivanu, ale za všechny naše kolegy s BKR, se kterými jsme se bohužel museli rozloučit navždy.
Každý ročník se šel po jiné trase. První rok jsme absolvovali 20 km, což bylo opravu hodně. Nyní se snažím vymýšlet trasu do max. 10 km, aby ji zvládly i děti, které se čím dál častěji přidávají. Cesta tedy není moc dlouhá a ani nevede náročným terénem.“
A co nějaký program, také bývá vymyšlený?
„Vždy začínáme srazem u vyškovského Kauflandu, jdeme dát kytku na hrob, zapálíme svíčku, holky namalují vzpomínkový kamínek. Také vyrábíme pro účastníky placky se souvisejícím motivem (např. Ivana milovala kočky). Jednu z nich vždy necháváme na pietním místě. Po cestě je program přizpůsobený opět hlavně dětem, např. jeden rok poznávaly stromy podle jehličí nebo listů. Dalším bodem programu je opékání špekáčků a marshmallows u Třech smrků. A třeba letos jsme také vysbírali odpadky, které jsme na tomto místě našli.“
Byl letošní ročník v něčem jiný?
„Každý ročník je jiný díky originální trase. Vycházeli jsme už z Bukovinky, z Pístovic nebo z Ruprechtova. Na počasí jsme měli vždy štěstí, takže jsme nikdy nezmokli, ale šlo by se za každého počasí.“
Peťo, hodláš s organizací této akce dál pokračovat?
„Určitě. Už jen kvůli holkám z Ivaniné směny, které byly strůjci této myšlenky a jsem rád, že nezapomněly a každý rok jdou a pomáhají mi tuto akci nachystat.“
Děkuji Ti za povídání…